- Euro
- USA pamětní mince
- Kontakty
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od roku 1892 do rozpadu říše v roce 1918 a měna republiky Rakouska v letech 1918 až 1925. Rakousko-Uhersko bylo tvořeno unií dvou států - Rakouska a Uherska, neoficiálně nazývaných Předlitavsko
a Zalitavsko podle řeky Litava (něm. Leitha, maď. Lajta), která je přibližně oddělovala. Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název - v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Rakousko-uherská koruna byla také oficiální měnou v Lichtenštejnsku (jako lichtenštejnská koruna) v letech 1898 až 1921, v První Maďarské republice 1918 - 1920, kde poté platila Maďarská koruna, ve Státě Slovinců, Chorvatů a Srbů (říjen - prosinec 1918) a také
v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1918 - 1941/5, (kdy od 3. října 1929 byl název státu - Království Jugoslávie), kde poté platil od roku 1920 Jugoslávský dinár.
Jedna koruna se skládala ze 100 haléřů (německý název byl Heller, maďarský filler).
Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý (v Rakousku oficiálně gulden, v Uhersku forint, latinsky florin, v českých zemích zlatý, zlatka, zlatník). Koruna vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny
(z toho vyplývá dodnes lidové označení „pětka“ pro desetikorunu, užívané zejména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku velmi málo). V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let.
1. světová válka znamenala rozpad Rakouska-Uherska. Měny nově vzniklých nástupnických států se nazývaly také koruna československá koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna (dnes už žádná z těchto měn neexistuje). Některá území Rakouska-Uherska připadla sousedním státům (Rumunsku, Polsku, Itálii, Ukrajině) a začaly se používat národní měny těchto států.
Lichtenštejnsko od rozpadu Rakouska-Uherska do roku 1921 používalo jako svou měnu rakouskou korunu. Od roku 1921 je zákonným platidlem v Lichtenštejnsku švýcarský frank, kvůli nestabilitě rakouské koruny.
Název měny
Rakousko-Uhersko bylo mnohonárodnostním soustátím. Jednotlivé jazyky, které byly v říši zastoupeny, používaly pro společnou měnu své vlastní pojmenování:| Jazyk | Název |
|---|---|
| latinsky | corona |
| česky | koruna |
| srbsky | круна |
| polsky | korona |
| německy | krone |
| chorvatsky | kruna |
| slovinsky | krona |
| italsky | corona |
| maďarsky | korona |
| rumunsky | coroană |
| slovensky | koruna |
| ukrajinsky | корона |
Mince
Korunové a haléřové mince si razil každý stát sám. Technické parametry mincí byly shodné, rozdílné byly motivy na mincích. Mince pro Předlitavsko (a také vlastní pro Lichtenštejnsko) se razily ve Vídni, pro Zalitavsko v Kremnici.Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10, 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20, 100 korun.
| Mince 1 koruna | ||
|---|---|---|
| Varianta A) | Varianta B) | Varianta C) |
 |  |  |
| Rakousko | Uhersko | Lichtenštejnsko |
| Mince 10 haléřů | ||
|---|---|---|
| Varianta A) | Varianta B) | Varianta C) |
 |  |  |
| Rakousko | Uhersko | Lichtenštejnsko |
Mince Rakouska-Uherska (1892 - 1922), které jsou ve sbírce zde.
Mince Rakouska (1918 - 1925), které jsou ve sbírce zde.
Bankovky
Bankovky byly tisknuty ve Vídni od roku 1900. Bankovky byly „dvojjazyčné“ - na jedné straně byl německý nápis nominální hodnoty, na druhé maďarský. Hodnota bankovky v ostatních jazycích byla napsána v dolní části bankovky. Bankovky, které se dostaly v průběhu platnosti koruny do oběhu, měly hodnoty 1, 2, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1 000 a 10 000 korun.Bankovky, které jsou ve sbírce zde.