Albánský lek
Lek (množné číslo lekë) je zákonným platidlem
Albánie.
Jedna
setina leku se nazývá
qindarkë (množné číslo qindarka). Pro svoji nízkou kupní hodnotu se v oběhu ovšem nevyskytují žádné mince v nominálních hodnotách qindarka.
Historie
Albánie používala až do získání samostatnosti na
Osmanské říši v roce
1912 osmanský monetární systém.
Mezi roky
1912 a 1926 kolovaly na albánském území mince a bankovky států, které byly zapojeny do
Latinské monetární unie (především
francouzský frank,
řecká drachma,
italská lira i
rakousko-uherská koruna).
V roce
1926 byla zavedena národní albánská měna
Franga (albánské pojmenování pro frank), která byla se dělila na
5 leků.
Během 2. světové války byla albánská měna pevně navázaná na
italskou liru (v poměru 1 franga = 6,25 italských lir, období 1939 - 1943) a později na
německou marku (v poměru 1,25 franga = 1 marka, období 1943 - 1945).
V
listopadu byla albánská měna oficiálně přejmenována na
lek. Zároveň byla vytvořena
měnová unie mezi
Albánií
a Jugoslávií. Jejich měny měly paritní hodnotu (1 lek = 1
jugoslávský dinár). Tato unie byla zrušena v roce 1948
a albánský lek se pevně navázal pro změnu na
sovětský rubl v poměru 12,5 leků = 1 rubl. Po rozpadu Východního bloku začala být zdejší měna volně směnitelná a začala se objevovat inflace. Zatímco v roce 1988 základní potraviny měly cenu několika leků, dnes mají hodnotu stovek, a to i přesto, že proběhlo několik měnových reforem.
Mince a bankovky
Všechny mince mají na aversní straně vyobrazenou hodnotu s ratolestmi a na zadní straně nápis
„Republika e Shqipërisë“ (česky Albánská republika).
V oběhu se vyskytují mince o nominálních hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100 lekë.
Mince, které jsou ve sbírce zde.
Bankovky jsou v oběhu o nominálních hodnotách 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000 lekë.
Bankovky, které jsou ve sbírce zde.